Super kolektiv. Dařit se začalo v pravou chvíli, těší Dominika Rudla
úterý 27.3.2018 | Richard Müller |

Super kolektiv. Dařit se začalo v pravou chvíli, těší Dominika Rudla

Příprava s Vítkovicemi, základní část v kádru poslední Opavy a nakonec přeci jen příjemná tečka v play-off za Valašské Meziříčí. Dominik Rudl je podle svých slov s angažmá ve Valmezu spokojený. Dvaadvacetiletý obránce, kterého limitovalo zranění, dokázal v dresu Bobrů zaznamenat šest asistencí a sedm plusových bodů. Jak on sám hodnotí své působení na Valašsku?

Dominiku, jak byste jednou větou charakterizoval svou uplynulou letošní sezónu?
Nejdřív zranění, pak z posledního místa až do semifinále. Takže si myslím, že byla úspěšná.

Trápit se po většinu základní části v týmu, který je beznadějně poslední asi nebylo úplně nejlepší na vaší psychiku?
Tak jak říkám, já začínal letní přípravu ve Vítkovicích, kde jsem si při přípravném utkání s Porubou natrhl kolenní vazy a přišel jsem o místo v sestavě. Potom jsem asi po měsíci a půl šel na zkoušku do Frýdku-Místku, ale neuspěl jsem, proto jsem přijal nabídku z Opavy, kde jsem dostával hodně prostoru a celkem se mi i dařilo bodovat. Jen byla strašná škoda, že jsme se nedokázali semknout jako jeden tým a vyhrát alespoň pár zápasů, aby nás to nakoplo.

Kdy přišel první náznak toho, že byste se mohl přesunout do Valašského Meziříčí?
První náznak přišel ve chvíli, kdy se už vědělo, že si Opava nezahraje play-off.

Co se vám v té době vybavilo pod pojmem hokej ve Valašském Meziříčí?
Věděl jsem, že hrají dobrý hokej ze zajištěné obrany a že všechny formace mají vyrovnané.

Měl jste informace o týmu, nebo jste šel do naprosto nového prostředí?
Já šel úplně do nového, pár kluků jsem znal osobně, jinak zbytek jen takhle ze zápasů jako protihráče.

V rámci velkého nákupu jste přišli hned čtyři. Řešili jste změnu společně, nebo se každý rozhodoval za sebe?
No abych pravdu řekl, tak o mě měly zájem hned tři týmy a já se rozhodoval. Když za mnou přišli kluci, jestli nejdu s nimi do Valmezu, tak jsem neváhal a šel. Vždycky jsme si spolu rozuměli jak na ledě, tak i mimo něj.

Jaké byly vaše první dojmy ze zázemí či atmosféry v kabině?
Zázemí skromné, ale na to nás už manažer upozorňoval, než jsme tu poprvé jeli. Ale nevadilo mi to, protože účel, který to mělo splnit, to splnilo. A atmosféra v kabině byla dobrá. Super parta kluků, kteří si na nic nehráli, takže spokojenost.

Zrovna v době, kdy jste přišli, spadla na Bobry výsledková krize a Opavě se začalo herně dařit. Nenapadlo vás v tu chvíli, že jste udělal chybu?
Ne to určitě ne. Klukům z Opavy jsem držel palce a až jsem koukal, jak se rozjeli. Občas nám z legrace chodily i zprávy od nich, že jsme jim to my čtyři kazili a že jsme museli odejít, aby začali vyhrávat.

Nakonec se ale přece jen povedlo Valachům dostat na čtvrté místo a přišlo velmi úspěšné čtvrtfinále, co se tak náhle změnilo?
Ze začátku jsme se s kluky hodně hledali, ale pak jsme zůstávali po tréninku na ledě a nacvičovali si jednotlivé signály. Hodně jsme se o všem bavili jak na ledě, tak i v kabině. Postupně si to sedalo, vytvořil se super kolektiv a začalo se nám v pravou chvíli dařit.

Pak přišlo až nad očekávání dramatické semifinále s Porubou. Jak se vám jevil váš bývalý klub?
Na to semifinále s Porubou jsem se těšil asi nejvíc ze všech. Věděli jsme přesně, jak hrají, kdo kde stojí v přesilové hře. A hlavně, že mají kvalitní hráče a že to budou chtít co nejrychleji urvat. Myslím si, že nikdo nečekal, že to dotáhneme až do pátého zápasu, kde jsme dostali zbytečné tři góly během asi dvou minut a to bohužel rozhodlo o postupu soupeře.

Které věci byste z vašeho působení u Bobrů chtěl vyzdvihnout?
Určitě servis v kabině a pana trenéra, který měl výborné tréninky a přístup k nám, především uměl skvěle motivovat.

Jste původem z Ostravy. Dýchla na vás nějakým způsobem valašská atmosféra?
Ani moc ne, protože jsme ani nechodili nějak do města, nebo jinam. Jen jsme to vždycky postřehli v autě cestou na trénink. Například když v Ostravě bylo třeba mínus jedna a přijeli jsme tady, bylo tu o pět stupňů méně, ale to bylo úplně v pohodě. Myslím si, že ta atmosféra na mě ještě dýchne na týmové rozlučce, a spoluhráči nám to tady ukážou. Teprve pak můžu posoudit.

Co budete teď ve svém volnu po sezóně dělat, jak vlastně hodláte strávit svůj volný čas?
V první řadě se budu muset dát hlavně dohromady, protože před play-off jsem dostal pukem do nohy a mám na třikrát naštípnutý kotník, což mě dost omezovalo v zápasech, kdy jsem hrál pod injekcemi a prášky. Nemohl jsem tak odevzdat maximální výkon, což mě strašně mrzí. No a potom snad skočím alespoň na chvíli někam na dovolenou do tepla.

Jaké by bylo vaše přání do další sezóny, jste mladý hráč, usilujete tedy o své vytoužené angažmá?
To budu teď teprve všechno řešit, ale budu se snažit dostat někde do první ligy a kdyby to nevyšlo, tak bych byl rád, za nějakou nabídku ze zahraničí, protože celou kariéru hraji tady v ČR a chtěl bych zkusit i něco jiného.

 
Hledáme nové redaktory do našeho redakčního týmu.
V případě zájmu nebo pro další informace pište na redaktor@esports.cz.
 


Aktuality

Archiv aktualit
Město VM
DEZA
ROBE
CS CABOT
Alpine