Manažer klubu HC Bobři Richard Müller hodnotí první kompletní sezonu

Nové vedení hokejového klubu ve Valašském Meziříčí má za sebou první kompletní sezonu od skládání kádru, jednání s partnery po práci s místní mládeží. Jak vypadal uplynulý ročník pohledem manažera klubu Richarda Müllera a co nového se například chystá?

Máte za sebou první kompletní rok v roli manažera klubu, co bylo v této roli nejtěžší?

Zezačátku asi zjistit, co všechno to obnáší. U hokeje ve Valmezu se s jednou kratší pauzou pohybuju deset let, tedy od svých patnácti a výhoda byla, že to interní prostředí znám. Těžší se bylo dostat do těch vnějších procesů, orientace ve svazových strukturách a aklimatizace v tom prostředí, ve kterém se hokej řídí. Stále narážíme na něco nového, ale rozhodně výrazně méně, než tomu bylo první rok. Hokejové a sportovní prostředí jsem znal z předchozí práce, stejně tak jsem měl už zkušenosti s řízením sportovní organizace, která sice nebyla spjatá s hokejem, ale ty dílčí části jsou velmi podobné.

Sám jste nikdy hokej nehrál, je to tak?

Nehrál, vůbec se tím netajím a od toho, aby tu mělo vše správný směr, co se týče dění na ledě, je tu tým trenérů v čele s šéftrenérem mládeže a předsedou klubu, kteří ty zkušenosti mají. V našem klubu nemáme pozice sportovního, marketingového, obchodního manažera, ale vše se snažíme v užším týmu, asi šesti lidí, vést tak, aby klub měl své vytyčené cíle a za nimi šel. Aby se plnily dílčí úkoly, které mám já nebo kolegové z klubu. Každý z těch lidí rozumí nějaké oblasti, moje práce spočívá v tom, aby to procesně fungovalo a byl zajištěn každodenní chod celé organizace.

Fotografie ze sezony 2017/18

Co jsou ty vaše dílčí úkoly?

Asi tím hlavním je zajištění financí pro klub, aktivní hledání partnerů a realizace partnerských aktivací. Dále pak komunikace se svazem a sportovně-technické záležitosti klubu, marketingové aktivity, propagace klubu. Spolupráce s dodavateli hokejového vybavení a samozřejmě také trh s hráči, tvorba kádru nebo třeba i rozpisy ledu. Není to tak, že bych byl na vše sám, jak už jsem zmínil, pracuje tu s námi tým lidí, kteří jsou ve svých směrech velmi schopní a zodpovědní a bez nich by klub nemohl fungovat.

Vlajkovou lodí každého klubu je A-tým, panuje ze strany klubu spokojenost s uplynulou sezonou?

Před začátkem jsme si s trenéry stanovili cíl, chtěli jsme se dostat do první sedmičky a hrát nadstavbu s těmi nejlepšími, což se nám povedlo poměrně hladce.

V nadstavbě už to ale taková pohádka nebyla...

Narazili jsme tam na ty lepší týmy, šli jsme výsledkově dolů. Těch faktorů tam bylo více, trenéři mluvili především o lepších soupeřích, z mého pohledu to bylo možná i o hlavách a psychice. Lhal bych, kdybych řekl, že jsme s výsledky nadstavby spokojeni, bereme to ale jako zkušenost a určitě jsme si odnesli nějaké poznatky.

Sezona nakonec vyvrcholila play-off, trenér Plšek zmínil, že jsme byli Znojmu rovnocenným soupeřem, shodnete se na podobných slovech?

Z naší strany panuje spokojenost, Orly jsme zaskočili a troufnu si říct. že čekali, že série s námi bude mít trochu hladší průběh. Představili jsme se ale v dobrém světle a ukázali jsme našim fanouškům, že ve Valmezu umíme hrát dobrý hokej a je to zajímavý teaser na další sezonu, kdy chceme být znovu o kousek lepší.

Kam se podařilo klub za uplynulý ročník posunout?

Pořád se tady něco děje. Ve chvíli, kdy do klubu vstoupil Jakub Mocek, jsme začali pracovat na posunu a zapojili se i další. Honza Kozák v rámci marketingu, noví trenéři v čele s šéftrenérem Zbyňkem Mařákem a nechci opomenout ani Zdeňka a Lucku Bednaříkovy, kteří odvádí velké množství práce, hlavně co se týče organizační pomoci. To už vyjmenovávám ten užší tým, který se stará o každodenní chod klubu. Všichni odvedli za poslední 2 roky velký kus práce. Troufnu si říct, že snad každý týden přijdeme s něčím novým. Celkově si musíme naše posuny rozdělit na mládež, muže, ženy a poté ekonomické a marketingové zajištění klubu.

Zmiňujete mládež, co se změnilo za poslední rok?

Hodnocení bych přenechal hlavně trenéru Mařákovi. Ale co se z mého pohledu, a je to obrovský úspěch, povedlo, je díky náborovým akcím přivést přes 70 nových dětí. Pořádali jsme dvě náborové akce s pomocí svazu, což byl "Pojď hrát hokej" a poté naši vlastní náborovou, "Hurá na led". Přijít na zimák a vidět, kolik dětí se prohání po ledě, byla radost a odměna za tu leckdy titěrnou práci, kterou to obnáší. A nebavíme se o tom, že by ty dětí, přišly jednou na zimák. Přes 70 dětí tady chodilo pravidelně. Museli jsme kvůli tomu v průběhu sezóny i navýšit kapacitu ledové plochy, což není jednoduchá věc, ale povedlo se to. Jsou to ale příjemné starosti.

Kromě náboru, co se dělo ještě dále?

Když budu velmi stručný tak je to snaha o to, aby se tu děti a rodiče cítili co nejlépe. Vzdělávání našich trenérů, a i jejich velká snaha o to, aby se tu kvalitně trénovalo ale zároveň, co považuji za důležité, je i ta atmosféra mimo led. Hodně se teď upínala pozornost na turnaj našich mladších žáků v USA. To, co se letos povedlo u jedné kategorie, chceme určitě opakovat v dalších sezónách i s dalšími. Děti a rodiče si to určitě zaslouží.

Co inovace u A-týmu?

Snažili jsme se vytvořit zase o něco lepší podmínky. Náš stadion není nafukovací a co si budeme nalhávat, naše zázemí není zrovna v nejlepší v lize. Začali jsme ale pracovat na čem se dalo. Vybavili jsme kabinu A-týmu novou větší televizí, začali jsme pracovat intenzivně s videorozborem, upravilo se zázemí kabiny a začínáme pracovat na posilovně, kterou bude využívat celý klub. Věřím, že i servis byl z naší strany vnímaný pozitivně. Celá II. liga se obrovsky zvedá, jsou tady kvalitní profesionální týmy a pokud přibude další sezonu i Prostějov, máme tady další top klub. Chodí k nám hráči z MAXA ligy, nároky a požadavky jdou rapidně nahoru a my se snažíme držet tempo.

Ženy po několika snahách dosáhly mety Extraligy, zde je určitý posun už zřejmý, že?

Obrovský kredit patří Aleši Veselému a Patriku Kleniarovi, kteří to v nelehkých podmínkách dokázali dotáhnout až k postupu do nejvyšší ženské ligy. Je to skvělá vizitka pro meziříčský a ženský hokej. Chtěl bych tak ještě jednou poděkovat celému týmu, všem hráčkám, které do toho daly opravdu všechno. Ve složitých podmínkách zvládly s naprostým přehledem svou soutěž vyhrát a poprat se o postup. Dělají nám opravdu dobré jméno, takže z této strany máme pouze pozitivní věci.

Bude ve vaší snaze podmínky pro ženský hokej znovu o něco zlepšit?

Ano, určitě. Měli jsme už několik schůzek se zástupci města o tom, jak ženskému týmu pomoct. Věřím, že se nám to všechno povede a už se na Extraligu ve Valašském Meziříčí těšíme.

Poslední části, kterou jste zmínil, je progres ve finančním zajištění klubu...

Je to běh na dlouhou trať, oslovili jsme mnoho místních firem a nikde jsme se vyloženě nesetkali s odmítnutím. Každý si nás minimálně chtěl vyslechnout a musím říci, že ohlasy, které jsme poté měli od zástupců firem, byly pozitivní. A i když se nakonec některá firma pro partnerství nerozhodla, tak jsme našli formu barterového plnění nebo nám přislíbila jednání pro následující sezonu, což hodnotím velice kladně.

Můžete nabídnout partnerům vše, co byste si představovali?

Jsme v tomto limitování kapacitou našeho zimáku. Nemáme pořádné VIP prostory a z těch stávajících byla vybudována posilovna. Bohužel, nemůžeme naše partnery pohostit, ale věřím, že důvod, proč do našeho klubu peníze dají, nejsou jen pro to, aby si přišli dát chlebíček nebo pivo do VIPky ale pomůžou nám finančně proto, abychom zde měli kvalitní mládež, podpořili náš region s výchovou dětí, zviditelnili tím svou značku a třeba tak dostali něco navíc v rámci popularity, kterou se snažíme firmám nabízet.

Silným partnerem klubu je také město...

To řadíme vždy na první místo. Město je našim strategickým partnerem a bez něj by u nás hokej nemohl fungovat. Jsme v kontaktu s místostarostou Petrem Nachtmannem, který má sport na starost. Myslím si, že má i dobrý dohled nad tím, jak v klubu hospodaříme, co děláme nebo neděláme a o dění se zajímá. Což vnímáme pozitivně, a beru to jako důležitou součást toho, když město finančně naší organizaci podporuje. Samozřejmě mluvíme také se starostou Robertem Stržínkem, se kterým jsme se několikrát během roku setkali. Je to základ dobré spolupráce, naše partnerství je v tuto chvíli stěžejní a důležité pro existenci klubu.

V minulosti se vedení i trenér klubu nebáli projevit nespokojenost s nastaveným formátem soutěže. Měl tento formát na fungování klubu přímo negativní stránky a dají se na něm najít nějaká pozitiva?

Tento formát si zvolily kluby v rámci ADK LH (Asociace druholigových klubů ledního hokeje), což beru jako pozitivní, že o tom nerozhodovali jednotlivci z vyšší pater svazu. Jednoduše se zástupci východu i západu sešli a demokraticky se pro tento systém rozhodli. Osobně se mi nelíbí, ale paradoxně díky tomuhle jsme se dostali hladce do play-off, nemuseli se oproti minulému ročníku dívat pod sebe a hráli jsme o něco klidnější hokej. Mělo tak své plusy i mínusy, ale kdyby bylo čistě na mně, vrátil bych se ke klasickému hokejovému formátu se základní částí bez nadstavby.

Situace byla jaká byla, pamatuji si, jak jsme s předsedou Kubou Mockem seděli v Praze po jednání, kdy se o formátu rozhodlo, otevřeli jsme tabulku a začali počítat, kde bychom se mohli dostat, podívali se na sebe a jasně si řekli, že tu sedmičku chceme. Věřili jsme v to a jsem velmi rád, že jsme se mezi první sedmičku dostali. Ať už bude formát jakýkoliv, chceme hrát ve Valmezu atraktivní hokej, který bude fanoušky bavit. Chceme plnit naše cíle, což je například začlenění mladých kluků do A-týmu a čím dál více fanoušků na domácích zápasech.

Kdy se dozvíme více informací o tom, jak by měl nový druholigový formát vypadat?

V Praze máme 7. května druholigový aktiv. Myslím si, že už tam bude nějaký formát představen, ale nejspíš to ještě nebude finální. V tuto chvíli ještě nevíme, kdo z II. ligy postoupí, nepostoupí, kdo kde prodá nebo přesune licenci, takže nemá cenu se tím ještě konkrétněji zabývat.

V uplynulém ročníku se v A-týmu objevilo několik mladých hráčů juniorského věku. Je to také směr, kterým by se chtěl klub posunout?

Nejdříve si musíme uvědomit, že momentálně nemáme takové množství odchovanců. Kluky, kteří by byli talentovaní s výhledem do vyššího hokeje můžeme teď bohužel spočítat na prstech jedné ruky, možná dvou. Každopádně o to více se chceme soustředit na naše kluky jako Jakub Zedek, Ondra Hrdý, Tomáš Herman, kteří hráli loni ve Vsetíně druhou nejvyšší juniorskou sou,těž ale jsou našimi odchovanci a kmenovými hráči. Mají do Vsetína vyřízeno hostování a my máme zájem, aby se alespoň teď, při startech jejich kariéry nastupovali za nás ve II. lize, dokud se jejich kariéry neposunou dále. Kdo jiný by za nás měl hrát než místní kluci, kteří to tady odmalička znají a mají ke klubu vztah.

Za Bobry nastoupil v sezoně například junior Ondřej Hrdý

Je tedy možné, že je v dalším ročníku v dresu Bobrů uvidíme?

Několikrát jsme si nimi v průběhu sezony mluvili a mají zájem u nás hrát. Jsou pro nás první variantou, vedle kluků z naší juniorky, kteří hrají 3. nejvyšší juniorskou soutěž. Úrovní je naše juniorka ještě o stupeň níže, ale musím říct, že nás opravdu potěšilo, jak se kluci z naší juniorky ukázali v utkání s Havířovem. Vzali jsme tam dva hráče a se zápasem se popasovali opravdu dobře.

To stejné platí i o Danu Capilovi, který je v tuto chvíli v Novém Jičíne. Nedávno jsem s ním mluvil a řekl mi, že by tam chtěl pokračovat. Nabídku hrát u nás dostal, ale rozhodl se ji odmítnout, cestu ale u nás rozhodně zavřenou nemá. Je to místní kluk, bydlí kousek do stadionu, teď jsme se ale domluvili, že bude pokračovat tam. Rád bych ho ale zase někdy viděl v týmu Bobrů, myslím si, že je potřeba to stavět na místních klucích, kteří k tomu tady mají nějaký vztah a doplnit to o zkušené hráče, kteří k nám přijdou z vyšší soutěže a jezdí k nám ze Zlína, Přerova nebo Vsetína.

Jak to momentálně vypadá se začleněním hráčů valašskomeziříčské juniorky do hlavního týmu pro následující sezonu?

Už jsem mluvil s trenérem juniorského týmu Petrem Tejklem, se kterým chceme nastavit takový systém, aby dostali junioři více prostoru u A-týmu, minimálně v tréninkovém procesu. Trenér Tejkl má nyní za úkol vytipovat hráče, kteří nastoupí do přípravy s muži. Dostanou prostor v přípravných zápasech a pokud přesvědčí trenéry, dostanou prostor také v sezoně.

Trenér juniorky Petr Tejkl ml.

I přes to, že zde skladba kádru začíná ještě v polovině předešlého ročníku, Valašské Meziříčí je stále poloprofesionální klub. Jaký je v tomto rozdíl oproti profesionálním klubům ve II. lize?

Profesionální klub musí minimálně pro 20 kluků nastavit takové smlouvy, aby je to uživilo po dobu 12 měsíců. V profi týmech se trénuje dopoledne a zároveň zde probíhá i regenerace, řízená posilovna a podobně. Tohle nemůžeme úplně hladce splnit, a i z tohoto důvodu se Valmez profesionálním týmem ještě nějakou dobu nestane. Na druhou stranu bych v tom viděl určitou výhodu, protože spousta kluků jde k nám právě proto, že jim odpolední tréninky vyhovují. Jsou to například hráči jako Šimon Kratochvil, který byl v profesionálním hokeji, nadále má své kvality a chce hokej hrát, a to odpolední trénování mu více vyhovuje z pracovních důvodů. Myslím si tak, že jsme stále schopni držet kvalitní kádr i při tom režimu trénování odpoledne. I když myšlenka dopoledních tréninků je čím dál tím větší téma.

Abych se vrátil přímo k otázce, rozdíl je zde v podmínkách a financích. Pokud to mám srovnat například s I. ligou, tak je zde už opravdu markantní rozdíl, co se týče realizačního týmu a dalších, co se o chod klubu starají. I lidé, co mají na starost marketingovou komunikaci, marketingová práva a podobně. Je tam toho už velká spousta a když to tak řeknu, nedá se to dělat třeba ve čtyřech lidech a ten tým kolem toho musí být mnohem větší. S tím jsou spojeny větší náklady. Nechci říct, jaký máme rozpočet na sezonu my, ta čísla jsou napříč kluby různá a každý v tom má započítány jiné položky a přesně se to určit nedá. Neberu tímto Havířov nebo Znojmo ale například rozdíl mezi Valmezem a týmem ze spodní poloviny Maxa ligy bude třeba 30 milionů.

Kde vedení klubu vidí klub HC Bobři v následující sezoně nebo poté v následujícím horizontu 5 let? Je například možné, že by se Bobři přiblížili profesionálním týmům, jako je právě zmíněný Havířov nebo Znojmo?

Jednoduchá odpověď. Vše záleží na plánované přístavbě zimního stadionu, kde by bylo plně profesionální zázemí pro klub, naše partnery, pracovníky klubu, a hlavně pro celou mládež. To je pro nás věc prioritní, tou druhou poté zisk silného partnera nebo větší skupiny partnerů, kteří by dokázali hokej ve Valmezu dlouhodobě podporovat.

Jaký je sportovní cíl A-týmu pro další sezonu, a celkový cíl klubu?

Cíl, který jsme si zde před dvěma lety stanovili se nemění. Chceme hrát dobrý druholigový hokej, být v popředí soutěže, aby o nás bylo slyšet jak po sportovní, tak i marketingové stránce. Aby začalo chodit více fanoušků, kteří se budou bavit hokejem. Ať to není jen a pouze o hokeji, ale i o těch věcech okolo, co se aktivit kolem zápasů týče. Bojujeme o kvalitní zázemí a mládež, aby mohla trénovat v dobrém prostředí. Chceme navýšit počty u mládeže, které by vedly ke konkurenci a měli jsme zdravě fungující klub a práce nás bavila. To jsou naše cíle.

Změnilo se podle vedení vnímání klubu ve městě a širšího okolí?

To si netroufnu říct, nevím, jaké bylo vnímání před pěti, deseti lety a jaké je nyní. Nicméně kdokoliv, kdo vede nebo vedl hokejový či jiný sportovní klub, který musí neustále hledat peníze na svůj chod, si zaslouží velkou poklonu. Je to většinou o jednotlivcích, pár zapálených lidech, kteří často i na úkor volného času a rodiny budují klub a reprezentují město. Buďme rádi opravdu za každého člověka, co se v tomto prostoru pohybuje. Je to spousta práce a úsilí, které by kdokoliv věnoval například do svého podnikání nebo práce, tak mu bude "těžit" více. Klobouk dolů a respekt ať už pro předešlé vedení tady ve Valmezu nebo jiných hokejových klubech. Myslím si, že těmhle lidem by se mělo dostat patřičného uznání jak ze strany měst nebo ze strany okolí. Předvádí dobrou práci pro Český hokej a pro to, abychom byli i do budoucna hokejovým národem, abychom generovali hráče pro NHL, vyhrávali olympiády, mistrovství světa.

V uplynulém ročníku proběhlo při zápasech několik akcí. Chtěli byste je v novém ročníku znovu posunout? Co například říkáte na spolupráci s DJ Jochsonem?

Myslím si, že jsme zde velká studnice nápadů. Pravidelně mezi sebou v užším týmu konzultujeme návrhy hledáme inspiraci, probíráme, co všechno by se tady dalo udělat. Pak už je to všechno jen o té realizaci, schopnosti a šikovnosti těch konkrétních lidí, kteří to mají na starost. Myslím si, že spolupráce Jochsonem byla skvělá, a i on si to pochvaloval. Je to cílení úplně na jinou skupinu lidí, než bylo doposud zvykem. Bavilo ho to a máme už i nějaké nápady do další sezony, a to nejen s ním.

A jaký je váš nejbližší plán nyní v souvislosti s vizí do další sezóny?

Chci abychom v tomto složení, které tu aktuálně je, pracovali co nejdéle, protože těch věcí a myšlenek je hodně, ale navenek se dostávají postupně. První kompletní sezóna je u konce a už běží přípravy na tu další. Za pár týdnů začíná suchá příprava a kolotoč se rozbíhá od znovu. Primárním tématem je teď sportovní stránka u mládeže a A-týmu, kterou chceme mít co nejdříve hotovou a zatím mám z toho příjemný pocit. Současně se chci potkat se všemi partnery klubu, jednak jim poděkovat, ale často jsou to také lidé, kteří mají zkušenosti a dokáží vnést nějaký názor a pohled na fungování organizace.

Stejně tak, jako se během sezóny snažím mluvit s manažery a lidmi z hokejového prostředí ať už u nás nebo i v zahraničí, a brát si od nich poznatky a vzdělávat se, tak kolikrát ty nejlepší myšlenky přinesou lidi z našeho okolí a regionu, to se nám už potvrdilo několikrát. Vlastně celkové jsem moc rád za názory od lidí, kteří se rozhodnou udělat si čas a napsat mi zprávu nebo e-mail a vyjádřit se.

Teď nás čeká hodně práce za zavřenými dveřmi a o to víc se těším, až to se to začne všechno postupně odkrývat a proměňovat v realitu.