Historie klubu

Podle některých pramenů byl první pokus o založení hokejového družstva učiněn již v roce 1923, ale úspěšně byl hokejový, vlastně tehdy ještě ledový odbor SK Valašské Meziříčí založen až 12. prosince 1931, a taky že se tenkrát nepřihlásili do Svazu. Ustavující schůzka tehdejších hokejistů se konala v ateliéru Viléma Šoba, kde se místní sportovní nadšenci dohodli, že budou hrát také "kanadu", jak ji viděli v Ostravě, a hned se dali do práce. Po ustavení výboru, jehož předsedou byl zvolen továrník Michal, bylo pronajato kluziště na rybníku Mlynářka, pánové Polášek a Šob koupili na dluh u firmy Křižan desky, ze kterých Polášek a Dvorský udělali mantinely a branky, výzbroj si vypůjčili od fotbalistů a šli si zahrát první zápas proti SK Slovan Moravská Ostrava. Zápas "byl více exibičního rázu a hlavně aby se naši hráči přiučili". V první sezóně odehráli hokejisté Mayer, Michoněk, Polášek, Dvorský, Rossi, Hansa, Bosch, Richter a Valášek pět zápasů, z nichž tři vyhráli a dva prohráli.

V následujícím roce převzal funkci předsedy Mrázek a odbor se již přihlásil do Svazu. Proto se také oslavy desátého výročí hokeje ve městě konaly až v roce 1942 a za první rok hokeje ve městě je považován rok 1932. V sezóně 1932 - 1933 už bylo meziříčské družstvo zkušenější a sehrálo osmnáct zápasů a v sezóně 1933 - 1934 měli hokejisté dokonce i elektrické osvětlení, které pro ně bezplatně udělal Julius Hanza. V sezóně 1935 - 1936 bylo počasí pro hokej na rybníku špatné a tak hokejisté stihli odehrát jenom šest zápasů, v sezóně 1937 - 1938 pak sedm zápasů a sezóna 1938 - 1939 byla neúspěšná zase proto, že družstvu chyběl kvalitní brankář a v mistrovství družstvo skončilo až poslední.

To se radikálně změnilo v sezóně 1940 - 1941, kdy začal za SK Valašské Meziříčí chytat Zdeněk Nachmilner, který to později dotáhl až do reprezentace. Hlavně díky němu totiž družstvo patřilo mezi nejlepší na Valašsku a probojovalo se do extratřídy, což byla nejvyšší soutěž hokejistů na severní Moravě, a i tam si vedlo dobře. Příznivá zima v sezóně 1941 - 1942 umožnila velký ruch na kluzišti, kde bylo také započato se stavbou pavilonu. Hokejisté v této sezóně sehráli 46 zápasů se skóre 180 : 117, z čehož I. družstvo sehrálo 27 zápasů se skóre 100 : 81. Přestalo se také hrát na rybníku a vznikla nová hrací plocha SK Valašské Meziříčí na škvárovém hřišti za vlakovým nádražím. Sokolové měli své kluziště na hřišti u sokolovny a za příznivých povětrnostních podmínek bývalo kluziště u Dělnického domu a ještě pro vojáky před kasárnami.Ve čtyřicátém roce hrálo ve městě hokej také družstvo žen, takže naše mladičká trojnásobná mistryně republiky, reprezentantka a bronzová medailistka z mistrovství světa skupiny B Iva Jandíková měla již před šedesáti lety hezké předchůdkyně.

V době druhé světové války byla činnost hokejového klubu zanedbatelná a žádné materiály o ní se téměř nezachovaly, nevelká činnost a špatné dokumentování pak pokračovalo i po válce, kdy se zase více reorganizovalo než hrálo. V padesátých a šedesátých letech sice údajně nastal rozmach hokeje ve městě, ale jediný větší úspěch z oněch časů, který se mi podařilo vypátrat, je vítězství Tatranu Valašské Meziříčí v přeboru tehdejšího Gottvaldovského kraje v roce 1955 a založení VTJ DUKLA Valašské Meziříčí v roce 1959. Pamětníci ale prohlašují, že pravidelná činnost hokejového oddílu TJ Valašské Meziříčí začala teprve až po otevření zimního stadiónu s umělou plochou v roce 1977. To byla nejprve jen betonová plocha s mantinely, neomítnutou budovou strojovny, dvěma maringotkami, lavičkami okolo kluziště a s železnou konstrukcí tribunky na severní straně a teprve v listopadu 1982 u ní byla postavena tribuna se šatnami. Pokud nás paměť neklame, tehdy hráli nejlepší hokej ve městě již zmínění vojáci, ale to byla krátká epizoda, neboť armáda neměla na existenci kvalitního hokejového oddílu ve Valašském Meziříčí žádný zájem a činnost hokejistů VTJ DUKLA Valašské Meziříčí ukončila. Městští hokejisté potom zase na svém zimním stadiónu vyhráli v sezóně 1982 - 1983 soutěž severomoravského kraje a pak to šlo chvíli nahoru a pak zase dolů, až do obnovení činnosti hokejového oddílu v devadesátých letech, odkdy to šlo jenom nahoru, ale pouze tak vysoko, jak to na otevřeném kluzišti šlo.

V roce 2003 dostali hokejisté další šanci na zrekonstruovaném a také zakrytém zimním stadionu, což se hned projevilo na výkonech a družstvo mužů opět zvítězilo v krajském přeboru a v následující kvalifikaci jim postup do baráže o druhou ligu unikl o pouhou jednu branku. V následující sezóně 2003/2004 se postup již podařil a družstvo mužů v této soutěži působí již třetí sezónu.

Do 31.12. působil hokejový klub pod názvem TJ Valašské Meziříčí a od 1.1.2006 je již samostatným subjektem a v soutěžích působí pod názvem HC Bobři Valašské Meziříčí.