Brankář patří mezi nejdůležitější členy týmu. O to více, pokud se jedná o ženu, která stojí v brankovišti. Ve Valašském Meziříčí se nyní mohou spolehnout na brankářku Stelu Barochovou, která sice zkoušela pozici i hráčky v poli, ale být v bráně je pro ni jasnou volbou, která ji baví a naplňuje. Pojďme si tedy tuto brankářku, která se hokeji věnuje již 10 let, blíže představit.
Stelo, jak dlouho se věnuješ hokeji?
Upřímně ani nevím, začínala jsem až poté co začala ségra, po pár letech jsem měla dvouletou pauzu a teď hraji čtvrtou sezónou znovu, takže dohromady tak 9 možná 10 let.
Kdo tě k hokeji přivedl?
Kdysi dávno, jako malá, jsem ze srandy cvičila se ségrou na předtréninkové rozcvičce a pan Hoffmann, který tam také měl děti, si všiml, že jsem (byla) pružná, rychlá a šikovná:), tak mě s Aldou Veselým zkusili posadit do brány a už mi to zůstalo.
Kdo tě nejvíce podporuje v hokeji?
S Lindou se navzájem podporujeme co to jde, pak tady mám maminku, ale i babičku, která nechybí na žádném domácím zápase.
Proč brankářka? Bylo to tvé prvotní rozhodnutí?
Prvotní rozhodnutí to bylo, zkoušeli mě hodit i do pozice hráče v poli, ale to jsem se sekla. Teďka si s holkami někdy na nějakých sranda trénincích vyměníme výstroje, ale tím si jen dotvrzuji, že bych v té bráně měla zůstat.
Jak vycházíš se svými spoluhráčky, které jsou také gólmanky?
Za mě velmi dobře. S Áďou Kleniarovou si myslím, že jsme si sedly.
Co je tvou předností?
Velmi těžká otázka. Řekla bych, že mrštnost, ale to záleží jak se vyspím. Jinak nevím.
Komunikuješ nějak se spoluhráčkami na ledě?
Tak určitě se o to aspoň snažím, i když radši mlčím a komunikuji spíše sama se sebou.
Máš nějaký rituál při oblékání výstroje?
Nenazvala bych to rituálem, ale nechávám si schválně kšandy od kalhot na volno.
Co považuješ za nejdůležitější v rámci přípravy na zápas?
Pořádné rozehřání a dobrá nálada v šatně, bez té to nejde.
Brankářka je vždy chráněná bytost - máte to tak i v ženském hokeji, pokud do tebe někdo z protihráček najede?
Ségra a Naty Veselá si vždy rády požďuchnou, když můžou a Ellenka Crhová by pro mě zabíjela.
Na jaké utkání nejvíce a nejraději vzpomínáš?
Na první zápas proti Roudnici, sice neskončil podle představ, ale takový zápas jsem ještě nehrála. Poté ještě ráda vzpomínám na zápas, který se odehrál na Lapači proti holkám z Karlových Varů.
Je klub HC Bobři tvůj první ženský tým?
Ano, dejme tomu. Jako menší jsem odchytala myslím dva zápasy za ženy, když byly ještě na Vsetíně, ale jinak pouze tady ve Valmezu.
Kam by ses chtěla v hokeji posunout?
Mně to vyhovuje tak jak jsem na tom teď. Sice mě mrzí, že trénuji už pouze s holkami a s kluky ne, ale skrz školu to nejsem schopna skloubit.
Máš nějaký cíl?
Podávat co nejlepší výkony a výsledky a zkusit s holkami zase zabojovat o extraligu.
Nějaký vzor?
Asi nemám, jedu si tak po svém.
Vzpomeneš si, na utkání, ve kterém jsi nedostala žádnou branku a naopak jich dostala hodně?
Případ žádné branky padl vícekrát, například zmiňovaný zápas proti holkám z Karlových Varů, nebo teďka proti Brnu. A naopak zápas s hodně góly byly asi ty zápasy s Roudnicí.
Proti jakému soupeři se ti nejlépe hraje?
Z naší tabulky s Břeclaví, s nimi nuda není.
Tvůj ALL STAR tým: Barochová v bráně - obranná dvojice a tři útočnice?
Tak určitě bych dopředu poslala Lindu, Emičku Sadílkovou a Elzu Veselou, no a vzadu by si poradila Ellen Crhová s Naty Veselou.
Pokoušela jsi se z pozice brankářky po vzoru mužských kolegů vstřelit někdy gól?
Mimo své brankoviště jsem velmi nekontaktní na puku, takže ne, nepokoušela.
