Věčně skromný maskovaný muž. Jiří Slovák se stal ve čtvrtfinále jedním ze základních stavebních kamenů postupu do semifinále, přesto zásluhu přisuzuje zejména na celý tým Valašského Meziříčí, který odmakal čtvrtfinále s Plameny do posledního muže na sto procent. Po konci série se Žďárem nad Sázavou našel příčiny postupu do semifinále, ale ani nešetřil chválou celého mančaftu.
Po čtvrtém zápase se vám povedlo postoupit do semifinále, co rozhodlo v posledním zápase série se Žďárem?
Rozhodlo to, že jsme dali o dva góly víc než soupeř. Bylo to znovu nesmírně vyrovnané utkání, ve kterém jsme přežili kritické momenty ve druhé třetině, kdy jsme se na začátku pomalu nedostali z pásma. V celé té třetině jsme dostali jediný gól, na který přišla blesková odpověď a odskočili jsme opět do dvoubrankového vedení. To samé se opakovalo ve třetí třetině a po celý zápas jsme si tak udržovali dvougólový náskok, což bylo klíčové pro náš klid na hokejkách.
Kde se čtvtfinále lámalo? Bylo to v předchozím duelu, kde jste se na ledě Žďáru ujali vedení 2:1 v sérii?
Asi ano, protože my jsme doma silní, letos jsme doma moc zápasů neprohráli. Myslím, že si toho hráči Žďáru byli vědomi, že to u nás hlavně v posledním zápase budou mít hodně těžké. My jsme nakonec domácího prostředí využili stoprocentně, kdežto Žďár pouze na padesát procent.
Celá série byla nesmírně vyrovnaná i přes vysoké vítězství 5:1 na ledě soupeře. V čem jste byli nakonec o ten krůček lepší, díky kterému se Plamenům podařilo vyhrát jediný duel a Valašského Meziříčí proklouzlo do semifinále?
Byli jsme lepší v koncovce. Proměnili jsme více gólových příležitostí a to rozhodlo. Žďár jich měl taky celou řadu, ale nedokázal je dotáhnout do úspěšného konce. Kluci vepředu to perfektně odmakali a díky tomu jsme se dostali dál.
Zmínil jste skvělou práci týmu, ale i vás zastihlo zejména play-off v neskutečné formě. Vnímáte to tak i vy sám?
Naštěstí mě to v sérii trefovalo. Hokej je kolektivní sport, ve kterém se nehraje na jednotlivce. Jako tým jsme podali v celém čtvrtfinále perfektní výkon, na tom gólmanovi to bylo možná jen trochu víc vidět. Poklonu zaslouží ale celý mančaft. Každý jeden hráč se svou měrou podílel na postupu do dalšího kola.
Jaká panuje atmosféra v kabině bezprostředně po zápase? Bobrům se podařilo otevřít brány semifinále druhou sezónu za sebou, což je pro malý klub skvělý úspěch.
Samozřejmě vítězná (směje se). V sobotu to ale už vybruslíme, v neděli odpočineme a v pondělí se začneme připravovat na semifinále.
Máte v kabině nějaké soukromé tipy, kterého soupeře byste jsi pro semifinále přáli více či méně?
V semifinále nebude lehkého soupeře, takže to je těžko si někoho vybírat. Pokud chceme jít zase dál, musíme znovu předvést v celé sérii výkony, které nás ozdobily ve čtvrtfinále.
Už teď je jisté, že do další fáze půjdete proti soupeři, který bude mít v nohách ještě nedělní zápas. Bude to výhodou nebo spíše naopak?
Těžko říct. Někomu to může vyhovovat, že bude hrát v pravidelnějším rytmu, bude v tom herním tempu. Na druhou stranu v náš prospěch hraje to, že můžeme doléčit drobné bolístky, pokud se v kabině ještě nějaké objeví. Trochu spočneme a ať už dostaneme jakéhokoliv soupeře, budeme se na něj připravovat s maximálním respektem.
