Za Valašské Meziříčí kroutí se svými bratry další sezónu. Proti Porubě byl Martin Varga jedním ze strůjců vybojovaného vítězství. Po zápase si našel čas na zhodnocení duelu, povzdechl si nad chováním porubských hráčů na konci utkání a také pochválil fanoušky, které bylo celý zápas pořádně slyšet.
Ve středu jste těsně prohráli na ledě Kopřivnice. Jak jste se připravovali na reparát v zápase s Porubou?
Řekli jsme si, že Poruba je jasný favorit soutěže. Do zápasu jsme šli s tím si ten hokej užít a zkusit hrát stylem play-off. To znamená s totálním nasazením, obětavostí a kompaktním výkonem všech na ledě. To se nám ve finále povedlo a jsme za to moc rádi.
Mužstvo podává v posledních zápasech stabilně dobré výkony. Jak jste spokojen s výkonem v dnešním duelu?
Dnes jsem maximálně spokojený. I když tam byly drobné chybky, táhli jsme celé utkání za jeden provaz. To byl bezpochyby jeden z klíčkových faktorů vítězství. V zápase bylo vidět srdíčko, které jsme si přenesli na led. Podporovali jsme se navzájem a zvládli dovést duel do vítězného konce.
Hlavně závěr zápasu byl nestandardně vyhecovaný. Jak jste to viděl ze svého pohledu?
Závěr byl vyhecovaný hlavně kvůli tomu, že rozhodčí nás poslal necitlivě do třech. Oba fauly se dle mého pískat nemusely. Kdyby odpískal jeden, ještě to pochopím, ale poslat zvlášť domácí mužstvo v takové situaci necitlivě do třech, to se jednoduše nedělá. Co se týká neuznané branky, zaslechl jsem, že je to na videu a při zpomalení jde vidět, že byla trefena tyčka, takže bych to dál nekomentoval.
Po závěrečném hvizdu si s vámi hráči Poruby odmítli podat ruce. Mrzí vás takové chování soupeře?
To, jak se zachovali hráči Poruby, nepotřebuje komentář. Takové chování na hokej jednoznačně nepatří, a vyvrcholilo to právě jejich odchodem do kabiny bez podání rukou po konci zápasu. My jsme na jejich ledě vedli 3:0 a nakonec zápas prohráli v základní hrací době. Přesto jsme jim naprosto bez váhání poblahopřáli k vítězství. Pár hráčů od nic dostalo navíc desetiminutové tresty, celkově to utkání u nás nervově nezvládli. Takhle se prostě nechová tým, který chce postoupit. Mužstvo, které chce postoupit, musí umět prohrávat.
Během sezóny se stal novým kapitánem Václav Studený. Je v kabině cítit určitá změna?
Za mě je celkem jedno, kdo je kapitán. Nicméně Václav Studený je lodivod, klíčový hráč pro mančaft a dobrou náladu v týmu. Změna byla jenom takový impuls, stejně jako když se vymění trenér nebo brankáři během utkání. Stanislav Báchor odvedl skvělou práci. On se ale potřeboval víc soustředit na hru, než na diskuze s rozhodčími. Náš nový kapitán zvládá všechno najednou, navíc dokáže pořádně vyhecovat fanoušky během zápasů. S rozhodčími umí mluvit i díky tomu, že je starší a zkušenější. Je to určitě chlap na svém místě.
V zápase s Porubou byli slyšet i fanoušci. Co byste jim vzkázal?
Určitě děkujeme za podporu. Trochu jsem se přenesl do let 2009/10, kdy jsme tady odehráli mistrovskou sezónu. Celkově atmosféra duelu byla výborná. Při odchodu do kabiny jsem ucítil závan slivovice nebo slyšel vysoký jalovec, to všechno k tomu patří. Takže já jsem i za ně jenom rád. Navštívili nás i v šatně, kde vyvrcholila euforie z vyhraného zápasu. Myslím, že dokázali ocenit i naši bojovnost. Doufám, že nás budou podporovat v časech dobrých i zlých. Ještě jednou moc děkujeme, jejich podpora byla cítit a byli pro nás šestým hráčem.
Ve středu vás čeká výjezd do Šumperka. Jak se připravit na tohoto soupeře?
Šumperk je těžký soupeř. Loni jsme s nimi vypadli po velkém boji v play-off. Víme, že u nich můžeme vyhrát, loni se nám to v play-off povedlo dvakrát. Pokud přeneseme výkon z dnešního zápasu do středečního utkání, tak tam můžeme uspět. Nicméně všechno je otevřené, každý může porazit kohokoliv. Dnes se to například ukázalo v našem utkání s Porubou.
