Ženský hokejový tým HC Bobři Valašské Meziříčí zažívá v posledních letech velké úspěchy. Dva roky po sobě hráčky Valašského Meziříčí vyhrály svou skupinu I. ligy. V rámci klubu bychom rádi postupně představili hráčky ve svém "medajlonku" a více tak přiblížili fanouškům Bobrů i tuto kategorii, která skvěle reprezentuje nejen klub, ale i město. A začínáme obránkyní Bobrů, Šárkou Filipovou, která se po nucené pauze vrací k hokeji.
Co Tě přivedlo k hokeji?
K hokeji mě přivedla nejvíce rodina, ovšem největší vliv na mě měl starší bratr. Kvůli němu jsem už od kočárku byla na zimním stadionu a měla následně motivaci pořád hrát dále.
Máš nějaký hokejový vzor?
Hokejovém vzorem mi vždy byl starší bratr (Marek Filip – bývalý brankář HC RT TORAX Poruba), ovšem jakmile skončil, neměla jsem takový zápal, ale stejně jsem hokej dělala dále s myšlenkou na to, že on na mě bude hrdý. Pokud bych se měla podívat na vzor z řad profesionálních hráčů, tak to nyní bude obránce Radko Gudas.
Co Tě na tomto sportu baví?
Baví mě týmový duch a to, že každý má svou roli i důležitost. Je to rychlý sport plný nečekaných akcí a obratů.
Kterými hokejovými kluby jsi prošla?
No je toho hodně, ale začínala jsem hrát hokej v Orlové, dále jsem byla ve Frýdku-Místku, Ostrava Poruba, Vítkovice, Český Těšín, Havířov, Kopřivnice, Rožnov pod Radhoštěm a nyní Valašské Meziříčí. Také jsem hrávala hokej ve Vsetíně za ženy. Zkusila jsem si i ženy v Karviné i Opavě. Ale naše holky ve Valmezu jsou nejlepší.
S přestávkou ses vrátila do týmu valašskomeziříčských žen. Co to pro tebe znamená?
Ano, přestávka mi dala nový rozhled a jiný pohled na svět. Musela jsem skončit s hokejem kvůli rodinným problémům a i mým osobním. Vrátila jsem se však po téměř dvou sezónách za našimi holkami, jelikož jsou a jsme silný tým silných žen. Můžeme si věřit a důvěřovat. A i když jsme občas na ledě nervózní, tak si to dokážeme vyřešit mezi sebou v klidu. Znamená to ovšem mnoho námahy, abych se vrátila do formy a mohla se vyrovnat holkám či novým hračkám našeho či jiného týmu.
Jaký máš cíl pro letošní sezonu z osobního a týmového pohledu?
Mým cílem je se dobře zapojit do týmu a předvést znovu to nejlepší co ve mně je i bylo. Chtěla bych být znovu pro tým prospěšná. Týmu přeji, abychom se znovu dostali na špici a možná se dostali i dále.
Jak se těšíš na sezonu?
Těším se na tuto sezónu, ale také vím, že pro mě bude náročná přes delší absenci sportu. Ale věřím, že s podporou trenérů či hraček vše půjde jak má. Na začátek ledu jsem se těšila. A elán mi zatím nevyprchal.
Prošla jsi i mládežnickým výběrem České reprezentace, jaké to bylo setkávat se i na této úrovni?
Výběr do reprezentace byla zajímavá zkušenost. Holky byly na různých úrovních z celé republiky. Každý měl své silné a slabé stránky. Považuji to za úžasnou zkušenost, kterou by si měl zkusit každý, kdo na sobě tvrdě maká.
Co považuješ za svůj největší hokejový úspěch?
Největší úspěch je, že jsem se teď vrátila zpět k hokeji. Jinak samozřejmě pozvánka na výběr reprezentace, kde jsem figurovala jako náhradník.
Jaká je parta v současném týmu žen HC Bobři?
Parta v týmu má své kouzlo. Jsou to ženy a dívky se stejným zápalem do tohoto sportu, každá jsme jiná, ale umíme se domluvit či vyřešit problém.
Co nyní vlastně mimo hokej děláš?
Nyní ještě studuji na Zdravotnické škole ve Zlíně. Ovšem bokem se věnuji i mé druhé takové zálibě, kterou je airsoft.
Ženský hokej zažívá v poslední letech vzestup, co bys vzkázala všem holkám, které se rozhodují, zda zkusit hrát lední hokej?
Každé hráčce, co by chtěla hrát kdekoliv po republice, ať už v ženském či chlapeckém mužstvu, bych přála, aby si našla takovou partu, jakou máme my tady ve Valmezu! Každý problém je výzva a je třeba bojovat dál. A vzpomenout si, co nás na tomto sportu baví.
