Útočník Bobrů kroutí ve valašskomeziříčském dresu svou sedmou sezónu a již nyní je jisté, že se bude jednat o jeho při nejhorším druhý nejproduktivnější ročník. Jakub Pořický táhne Valachy s céčkem na prsou k úspěšné sezóně a se svými 24 body kromě svého důrazu na ledě přispívá týmu výraznou měrou také svou produktivitou.
Máte za sebou dva těžké zápasy se Žďárem ve dvou dnech, oba se vám podařilo vyhrát za tři body. Dají se připodobnit? Nebo byly odlišné?
Byl to celkově zajímavý týden. Tři zápasy v týdnu, z toho dvakrát se Žďárem ve dvou dnech, takže jsme čekali, že to bude náročné. Šli jsme do toho ale se čtyřmi pětkami, takže i to nám možná pomohlo. Kdybych to měl nějak srovnat, oba zápasy byly určitě vyhecované.
My už máme něco nahrané směrem dopředu a ty týmy, které na nás jezdí, se na nás připravují a je to už hodně o bojovnosti. Jsem každopádně rád, že jsme oba zápasy vyhráli a potvrdili první místo i to, že na něj patříme. Pomalu to začínáme ladit na play-off.
Ty jsi v dvojutkání se Žďárem zaznamenal dva góly a asistenci. Je produktivita něco, co od tebe čeká i trenér Plšek nebo je to jen spíše bonus k dalším tvým úkolům na ledě?
Určitě jsem rád, když dám gól a pomůžu týmu, ale jestli to ode mě čeká trenér, to úplně nevím (směje se). Já sám na tom úplně nelpím, abych bodoval každý zápas, to úplně ne. Já vím, jakou roli v týmu mám, a tak nějak se to snažím plnit.
Před play-off se nám snad začnou vracet kluci z marodky a bude to zase úplně jiné. Ta sestava bude jinak překopaná a hlavně play-off pak bude úplně jiná soutěž a musíme to k tomu směřovat.
Hrát několik zápasů s absencí několika hráčů muselo být v poslední době náročné..
Je to samozřejmě těžké, když chybí víc kluků, ale už to tak je a k hokeji to patří. Máme ale naštěstí dost široký kádr a je kam sáhnout v případě takových absencí. Mladí kluci se sice ještě určitě musí vyhrát, ale svoje role vždy plní na 100 % a my jsme taky rádi, že nemusíme hrát v deseti, dvanácti lidech, i když tomu někdy tak bylo.
Přesto jste před posledními dvěma porážkami zase táhli dlouhou šnůru výher. Čím to?
Daří se nám, máme nějaké lauf, takže se nám podařilo zase udělat i nějakou šnůru. Vždy to jednou končí, to je jasné, ale jak už jsem zmínil, dost široký a kvalitní kádr máme dost na to, abychom vyhrávali a zatím to plníme.
Jak už jsi zmínil, vítězná šnůra vždy někdy končí. Pro vás končila ve Velkém Meziříčí, potom přišla nepříjemná porážka bez jediného gólu v Kopřivnici. Co bylo v těchto zápasech špatně?
Každý zápas je jiný a Kopřivnice se na nás kvalitně připravila a asi to chtěla trochu víc než my. Možná jsme měli trochu v hlavách, že se vyhrává, daří se, i když ten výkon někdy není dobrý. Kopřivnice navíc stejně jako všechny týmy od třetího místa níž potřebují vyhrávat, takže to měli možná v hlavách nastavené líp než my. Neříkám, že to byl v Kopřivnici úplně hrůzostrašný výkon, ale někdy není na škodu si sednout na prdel a prohrát bez vstřeleného gólu.
Lukáš Plšek mluvil po prvním utkání se Ždarem o debatě v kabině, kdy jste si spoustu věcí vyříkali. Můžeš zmínit některé věci, které tam padly?
Co je v kabině, to zůstává v kabině. Nějaké věci jsme si ale vyříkali v rámci otevřené debaty, které míváme, když se občas někomu něco nelíbí. Všichni jsme se k tomu nějak vyjádřili, řekli si co a jak a asi to k něčemu bylo, když jsme za ty dva zápasy dali 13 gólů a vyhráli. V kabině máme skvělou partu, kluci jsou výborní. Když máme nějaký problém, snažíme se to řešit, to nás stmeluje a možná i díky tomu jsme tam kde jsme.
Po těchto dvou zápasech máte téměř jisté play-off. Je teď už cíl udržet první místo a mít výhodu domácího prostředí pro případné rozhodující zápasy?
Když to řeknu, byli bychom idioti, kdybychom si to nechali utéct. Teď začíná to lazení formy na play-off, teď to má všechno gradovat a nějak to celé k těm vyřazovacím bojům směřovat. Určitě je cíl skončit na prvním místě a začínat doma ať už v semifinále nebo případném finále, bůh ví, jak to dopadne. Náš prvotní cíl je pro tuto chvíli určitě vyhrát co nejvíc zápasů a udržet se na tom prvním místě.